O co jde těm, kteří chrání chudáky a hlupáky před svobodou

Jako zastánce svobody se opakovaně setkávám s názorem, že svoboda je sice krásná věc, ale že by způsobila řadu nepříjemností chudším, hloupějším či méně vzdělanějším jedincům. Jinými slovy se kritici svobody pokoušejí naznačit, že určitá část jedinců potřebuje ochrannou ruku státu nebo jiného nadřazeného subjektu.

Socialni inzenyri, ministri Kalousek a Drabektop09.cz

Kdyby chudí, méně vzdělaní a méně inteligentní jedinci neměli povinnost zapojovat se do systému sociálního a zdravotního pojištění, řada z nich by něco takového zanedbávala a v případě onemocnění či ve stáří by jim to způsobilo obrovské problémy. Kdyby chudí, méně vzdělaní a méně inteligentní jedinci neměli povinnost platit si ze svých daní státní úřady, které dohlížejí na ochranu spotřebitele, řada z nich by se nechala okrást. Podobných argumentů dovolávajících se podřízenosti občanů státu jsem slyšel tisíce.
Jsou ovšem mylné a někdy i záměrně lživé a vedou k tyranii jedněch nad druhými. Vedou k sociálnímu inženýrství. Vedou k tomu, že dva svéprávné subjekty spolu nemohou vytvářet dohody a obchodní vztahy, aniž by se jim do toho nepletl někdo třetí - stát.
Tyrani se budou vždy bránit svobodě a jako rukojmí si budou brát do úst chudší, méně inteligentní a méně vzdělané. Budou se zuby nehty bránit tomu, aby chudí, méně inteligentní a méně vzdělaní vyhledávali pomoc se záležitostmi, které nejsou schopní samostatně řešit, na svobodném trhu. Nikdy nedovolí, aby stát přišel o svůj monopol na poskytování určitých služeb, na monopol, který služby prodražuje a umožňuje neskutečné plýtvání. Na monopol, ze kterého profitují jen tyrani.