Kdo chce, parazita si vždy najde. Zásluhou státu

19. 09. 2013 16:55:47
Stačil jeden výrok stínového ministra financí Jana Mládka na stranickém sjezdu ČSSD a česká média i široká veřejnost se začaly seriózně zabývat tím, zda jsou živnostníci parazity. Byl jsem zcela udiven tím, kolik lidí na tuto hloupou hru přistoupilo. Zvláště mě pak překvapilo, jakou taktiku někteří živnostníci zvolili, aby se nařčení z parazitismu ubránili.
Mládkova slova vyvolala vášnivou debatu o tom, kdo je vlastně parazitem.Mládkova slova vyvolala vášnivou debatu o tom, kdo je vlastně parazitem.idnes.cz

Začali vypočítávat rizika, která musí při své práci podstupovat, nebo předkládat seznamy odpracovaných hodin za týden a neodpustili si ani zmínku, že pracují i o víkendu. Proč? Čeho tím chtěli dosáhnout? Chtěli snad dokázat, že jsou oddanými služebníky zbytku společnosti? A vůbec, přijde všem aktérům polemiky o parazitech správné, že bychom mezi sebou měli parazity hledat? Neměli bychom místo toho usilovat o změnu pravidel, když ta současná neustále způsobují, že určití jedinci nesou náklady za někoho jiného (nebo mají přinejmenším aspoň ten pocit)?

Parazitem může být skoro kdokoliv. Z pohledu zaměstnanců to mohou být živnostníci, protože odvádějí méně do společné kasy. Z pohledu produktivních jedinců to mohou být důchodci, nezaměstnaní a příjemci sociálních dávek. Z pohledu bezdětných to mohou být rodiny pobírající příspěvky na děti. Z pohledu rodin s dětmi naopak bezdětní, protože nepřivedli na svět potomky, kteří by měli v budoucnu vydělávat na důchody. Z pohledu pracujících v soukromém sektoru to mohou být státní zaměstnanci včetně vědců či umělců podporovaných státními dotacemi a granty. Z pohledu zdravých lidí mohou být parazity jedinci, kteří kouří, holdují alkoholu a nedopřávají si pohybu, v důsledku čehož jsou častěji nemocní a z pojištění čerpají více peněz. Parazity mohou být studenti (zvláště pak třeba ti věnující se oborům, na něž je většinově nahlíženo jako na neperspektivní), za jejichž vzdělání platí produktivní část obyvatelstva. A setkáme se i s pohledem, že parazity jsou cestující využívající služeb hromadné dopravy, protože jim jejich vlaky a autobusy dotují ti, kteří raději cestují vlastním autem. Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Došli bychom i k velmi bolestivým případům, kdy jsou za parazity označeni všichni příslušníci určitého etnika nebo lidé, kteří dosáhli určitého věku.

Kde se ale ta neustálá touha po hledání parazitů bere? Co je příčinou této posedlosti? Kolektivní hospodaření, nebo chcete-li veřejné finance. Vynález politiků a státu, který nám vnucuje ekonomickou závislost jednoho člověka na druhém.

Můžeme na tom vůbec něco změnit? Můžeme s tím paranoidním strachem z parazitů v našem sousedství skoncovat? Ale jistě, můžeme. Stačí dát lidem samostatnost, uznat, že zodpovědnost za své životy mají pouze oni sami a nikoli jejich okolí. Stačí dát lidem nezávislost. Nechat je, ať si navzájem pomáhají a podporují se zcela dobrovolně, bez státního dohledu. Je třeba skončit se systémem, který jednou rukou bere a druhou dává. Se systémem, který se ohání solidaritou a obecným blahem, přičemž skrze daňovou, sociální, zdravotnickou či vzdělávací politiku páchá jednu nespravedlnost za druhou. Je na čase přiznat, že hra na společnou kasu, do které musíme všichni povinně přispívat, a ze které čas od času někdo něco dostane, je hloupá. Hloupá je iluze, že existuje hrstka osvícených vládců a expertů, kteří dohlédnou na spravedlivé přerozdělení peněz a zaručí, že všichni plátci i příjemci veřejných peněz budou spokojeni.

Jediným receptem, jak skoncovat s paranoidním hledáním parazitů, je nechat lidem jejich peníze. Jedině tak se mohou naučit hledat příčiny vlastního neúspěchu v první řadě u sebe, a ne ve svém okolí.

Napsáno pro Laissez Faire - časopis pro svobodu jednotlivce

Autor: Marek Numerato | čtvrtek 19.9.2013 16:55 | karma článku: 23.14 | přečteno: 1181x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Putin u Macrona

Ruský prezident Vladimir Putin vážil před zasedáním skupiny G7 cestu za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. ČT hodnotila pokus o nalezení nadstandardních vztahů Macrona s Putinem pozitivně.

21.8.2019 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Andrea Kostlánová

Výhra bolševiků v Petrohradě a v MOW neznamenala jejich výhru v Rusku

Gen. Michail Alexejev /1857-1918 infarkt/, první vrchní velitel po rezignaci cara ( druhým byl Brusilov a třetím Kornilov ), vytvořil 15.11.17 v Novočerkassku u atamana Kaledina vojenskou protibolševickou

21.8.2019 v 5:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Jaromír Petřík

Bojovník s „dezinformacemi“ o Zemanovi, Putinovi a Rusku Jakub Kalenský

Dezinformační weby by měly být označeny podobně jako cigarety, říká „expert“ na dezinformace Jakub Kalenský.

20.8.2019 v 21:28 | Karma článku: 29.18 | Přečteno: 511 |

Karel Trčálek

Vítězství Miloše Zemana nad ČSSD a Babišem v kauze Šmarda je výhra

A to výhra pro nás všechny, nejen pro pana Máje, který byl, ale vlastně už není lékařem. Stejně jako on, ani já si nedovedu představit, co by nás čekalo se Šmardou ve vládě, o zahraničních reakcích ani nemluvě

20.8.2019 v 18:30 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 422 | Diskuse

Petr Máj

"Vítězství Miloše Zemana nad ČSSD a Babišem v kauze Šmarda

je tvrdá prohra pro Českou republiku. Je to totiž vítězství prezidenta, kterého nezajímají žádná pravidla a neustálým porušováním ústavy posouvá ČR k poloprezidentskému systému," uvedl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

20.8.2019 v 15:31 | Karma článku: 31.40 | Přečteno: 850 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz